Dny německé kultury ve Slaném
Die Tage der deutschen Kultur in Slaný
2.—9. 4. 2005


Dny německé kultury ve Slaném > Česky > Pondělí 4. dubna

Pondělí 4. dubna

Program kulturních akcí Dnů německé kultury ve Slaném pro pondělí 4. dubna 2005. Řazeno chronologicky. Hledáte-li konkrétní akci Dnů německé kultury a nevíte, jaké je datum jejího konání, zkuste prohledat jmenný rejstřík nebo kalendář akcí.


Masarykovo náměstí ve 14 hodin

Koncert česko-německé dechové hudby

Od 14 do 16 hodin bude na Masarykově náměstí probíhat koncert česko-německé hudby. Na ploše náměstí budou také k vidění výrobky firmy F. X. Meiller a budete si moci zakoupit občerstvení v bavorském stylu, které připravil hotel Hejtmanský dvůr.

na začátek stránky


Masarykovo náměstí / Knihovna Václava Štecha v 16 hodin

F. X. Meiller a Demag Cranes & Components v obrazech

Zahájení výstavy dvou významných německých firem podnikajících ve Slaném. Výstava je umístěna částečně na Masarykově náměstí (F. X. Meiller) a částečně v Knihovně Václava Štecha (Demag Cranes & Components).

Společnost DEMAG CRANES & COMPONENTS, spol. s r.o., je jednou z největších firem slánského regionu. Současná podoba firmy se formovala během posledních deseti let. V této době došlo k podstatným změnám (a to nejen v názvech společnosti), pod kterými se však vždy skrývalo společné poslání – výroba a prodej produktů zn. Demag v oblasti zdvihací a manipulační techniky v celosvětovém měřítku.

Rozvoj společnosti byl pro širokou veřejnost jednoznačně hmatatelný a viditelný nejen rozsáhlou rekonstrukcí administrativní budovy, ale i výstavbou kompletní moderní výrobní haly pro výrobu procesních jeřábů. V loňském roce byla výroba úspěšně zahájena. S tím je mimo jiné spojena i nabídka mnoha pracovních příležitostí pro celý region Slaný. Celkový počet zaměstnanců se tak navýšil o sto pracovníků. Nyní zaměstnáváme 250 osob.

Široká paleta produkce a služeb umožňuje společnosti Demag Cranes & Components nabízet komplexní řešení v oblastech toku materiálu, logistiky a úkolů spojených s elektropohony. Produkce společnosti pokrývá potřeby jak malých dílenských provozů, tak i rozsáhlých průmyslových gigantů. Výrobní program zahrnuje zejména oblasti jeřábů, pohonů a zdvihací a manipulační techniky.

F. X. MEILLER je jedním z nejvýznamnějších světových výrobců sklápěcích a kontejnerových nástaveb na nákladní automobily značek Mercedes Benz, MAN, Iveco, Scania, Volvo, Renault, DAF aj. Společnost je na trhu déle než 150 let a spolupracuje s firmami z více než stovky zemí světa. Výrobní program je založen na individuálních požadavcích zákazníků. Jeho součástí jsou především sklápěče o nosnosti od 1,5 do 40 tun v různých provedeních, dále pak sklápěcí přívěsy a kontejnerové nástavby. Všechny jsou vybaveny vlastními kvalitními hydraulickými prvky a lze je montovat na jakýkoli podvozek.

Stálým hledáním nejlepších a nejmodernějších technických řešení a inovací, které si trh žádá, se podnik vyvíjel od malé kovárny na mnichovském předměstí přes výrobu nástrojů, zvedáků, hydrauliky a sklápěčů až k dnešní podobě koncernu F. X. Meiller se širokou škálou variant sklápěcích a kontejnerových nástaveb.

Německý koncern F. X. Meiller působí na českém trhu od roku 1993, kdy ve Slaném založil dceřinou společnost – F. X. Meiller Slaný, s. r. o., která je dnes hlavním výrobním závodem koncernu.

na začátek stránky


Galerie Vlastivědného muzea ve Slaném v 16.30

Město Pegnitz – historie a současnost

Zahájení výstavy o bavorském městě Pegnitz. Při zahájení této výstavy bude zároveň podepsána smlouva o partrnerství mezi městy Slaný a Pegnitz.

V roce 2005 slaví MĚSTO PEGNITZ 650 let od svého založení. Město Pegnitz vzešlo ze dvou různých osad. Z vesnice Begenze, také nazývané Staré Město, která byla poprvé zmíněna v listinách z roku 1119, a z vlastního města Pegnitz, města zřízeného landkrabětem z Leuchtenbergu na základě jeho výhodné obranné polohy. Teprve před zhruba 100 lety byla tato dvě místa sjednocena.

V roce 1355 byla městu Pegnitz císařem Karlem IV. propůjčena městská práva. Od roku 1357 patřilo město Pegnitz k zemím Koruny české, přičemž tuto skutečnost ještě dnes připomíná jméno hradu Böheimstein, který byl zničen říšským městem Norimberk v roce 1553. Hrad se nacházel na 544 m vysoké hoře v Pegnitz. Na tehdejších pozůstatcích hradu byla postavena rozhledna, která existuje dodnes. Blízko Zámecké hory se nachází Pegnitzský pramen, typický vápenatý pramen, podle něhož bylo město pojmenováno.

V roce 1402 zastavil Václav, syn císaře Karla IV., město Pegnitz Janovi III. Hohenzollernskému, jenž v té době zastával úřad norimberského purkrabího. Protože Česká koruna nemohla zástavu vyplatit, zůstalo město po celá staletí ve vlastnictví Hohenzollernů. Roku 1792 Pegnitz připadl Prusku a o 18 let později Bavorsku. Pegnitz měl do této doby necelých 1000 obyvatel, kteří na chudé půdě okolo města našli skromnou obživu.

Zvláštní význam při rozvoji města mělo úzké spojení mezi institucemi církev-škola-město. Převzetím školního vzdělávání dětí teology byl položen základní kámen vzniku nové společnosti. Přechod od zemědělsky orientovaného obyvatelstva k „měšťanům“ proběhl souběžně se změnou způsobu obživy, kterou umožnil nárůst vzdělanosti.

Řemesla a živnosti získávaly stále více na významu a tvořily především od 19. století hospodářský základ pegnitzkého obyvatelstva. Výstavba železniční tratě Norimberk—Bayreuth—Hof (1877) společně se stavbou nádraží v Pegnitz zlepšila značně stav pegnitzského hospodářství. Zřízením slévárny hutí Pegnitz v roce 1890 získala těžba rudy, která započala již ve středověku, nový význam a městu se podařilo s konečnou platností vstoupit do průmyslového věku. Hornictví bylo dočasně nejdůležitějším hospodářským faktorem v Pegnitz, ale i v celém regionu. V roce 1967 musel však být důl uzavřen.

Od 50. let 20. stol. zažívalo město nebývalý rozmach. Těžiště činností spočívalo nejprve v bytové výstavbě, díky níž bylo do společnosti integrováno mnoho asylantů a běženců, dále ve výstavbě silnic, vodovodních a odpadních sítí, nemocnic a škol. Jako „město škol“ může Pegnitz dnes nabídnout všechny druhy škol: kromě jiného odborné školy, které jsou známy v celém Německu jako např. Bavorská Justiční škola nebo Hotelová škola.

Aby město poskytlo více možností využití volného času, vznikl např. krytý bazén, koupaliště a centrum volného času a odpočinku s ledním stadionem. V posledních letech se Pegnitz stal také nákupním centrem i pro obyvatele z blízkého okolí. Jednoznačně pozitivní byla také opatření v rámci reformy obcí v 70. letech, která s sebou přinesla začlenění deseti obcí a čtyř částí obcí s nárůstem cca 5000 obyvatel a také celkové plochy města. Pegnitz zažil v průběhu posledních desetiletí neustálý rozvoj a je dnes atraktivním městem s 15.000 obyvateli a o celkové ploše 100 km2

Dnes je Pegnitz znám také jako brána do Franckého Švýcarska. Město stojí za návštěvu v každé roční době. Žádná jiná krajina není charakterizována tak fascinujícími protiklady jako Francké Švýcarsko. Nápadné skalní věže, vinoucí se údolí, zjara kvetoucí ovocné stromy, na podzim pestře zbarvené listí a tajemné jeskyně. Při návštěvě města si můžete prohlédnout také zajímavé pamětihodnosti, jako např. středověkou radnici (1347), evangelicko luteránskou faru sv. Bartoloměje s novobarokním oltářem a kazatelnou, Zausenský mlýn (1450, obdivuhodná mistrovská stavba) s Pegnitzským pramenem, již zmíněnou Zámeckou horu s rozhlednou a Vodní horu s „vápencovým zázrakem“ a v neposlední řadě také atraktivně vybudované naučné stezky. Kromě intenzívně se vyvíjejícího přátelství s městem Slaný má Pegnitz od roku 1987 uzavřeno partnerství s francouzským městem Guyancourt, které obnáší každoroční setkání, školní výměny a sportovní utkání. Navíc převzalo město Pegnitz kmotrovství nad námořní lodí, která nyní nese jeho jméno.

Město Pegnitz
Město Pegnitz (foto www.stadt-pegnitz.de)

Díky novému přátelství s městem Slaný otevřelo město Pegnitz další dveře k evropským sousedům. Pegnitz a Slaný tímto spojením získají kousek otevřenosti vůči světu a budou těžit ze vzájemných živých výměn.

na začátek stránky


Kaple Zasnoubení Panny Marie v bývalé Piaristické koleji ve Slaném v 19.30

Slavnostní koncert

Slavnostní koncert z děl německých mistrů. Hraje Camerata Filharmonica. Dirigent Jiří Havlík, sólo Michelle Hradecká (varhany) a Lukáš Valášek (viola).

Program
  • Johann Sebastian Bach
    Orchestrální předehra č. 3 D dur BWV 1068
    Ouverture, Air, Gavotte I, Gavotte II, Bourrée, Gigue
  • Georg Friedrich Händel
    Koncert pro varhany a orchestr F dur, op. 4, č. 5 HWV 293
    Larghetto, Allegro, Alla Siciliana, Presto
  • Paul Hindemith
    Smuteční hudba pro violu a smyčcový orchestr
    Langsam (Lento), Ruhig, bewegt (Poco mosso), Lebhaft (Vivo), IV. Choral „Vor deinen Thron tret' ich hiermit“. Sehr langsam (Largo)
  • Jan Václav Stamic
    Symfonie Es dur a 8
    Allegro assai, Andante, Menuetto, Prestissimo

Začátek 19.30, kaple Zasnoubení Panny Marie. Vstup volný.

JIŘÍ HAVLÍK (*1956) studoval hru na lesní roh a kompozici na konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze. Získal několik ocenění v mezinárodních hudebních soutěžích (mj. Concertino Praga, Pražské jaro, a také zvláštní cenu MKČR za kompozici a interpretaci svého Koncertu pro lesní roh). Členem České filharmonie je od roku 1979. Aktivně se věnuje sólové a komorní hře, kompozici, dirigování a působí pedagogicky. V roce 1991 byl jedním ze tří zakladatelů dnes již mezinárodně uznávaných kurzů hry na lesní roh Hornclass v Novém Strašecí, na nichž se každoročně významně podílí. V červenci 2005 se na pozvání Japan Horn Society tyto kurzy poprvé uskuteční také v japonském Kawasaki. Od roku 1997 spoluvytváří též mezinárodní hudební festival Lesní roh Praha a působí jako managing director na mezinárodním hudebním festivalu a kurzech komorní hry Ameropa. Od roku 2003 je stálým dirigentem Bendova komorního orchestru v Ústí nad Labem. Komorní orchestr Camerata filarmonica založil se svými přáteli a kolegy z České filharmonie v roce 2002. Ze zprvu spíše příležitostného souboru se postupně stává komorní těleso s vlastní dramaturgií, které například pro letošní rok má smluvně plánováno šest nebo sedm různých celovečerních koncertních programů.

MICHELLE HRADECKÁ (*1971) je absolventkou Akademie múzických umění v Praze, kde studovala varhany u prof. Jana Hory a cembalo u prof. Giedré Lukšaité-Mrázkové po předchozím studiu na Konzervatoři v Praze. Studovala rovněž v USA (Cleveland, Ohio) u profesora Karla Paukerta, kde také navštěvovala varhanní semináře profesora Todda Wilsona v Clevelandském hudebním institutu (The Cleveland Institut of Music), a ve Vídni na Hochschule für Musik u prof. Michaela Radulescu. Zúčastnila se mnoha varhanních a cembalových kurzů a mistrovských tříd na mezinárodních hudebních festivalech pod vedením významných profesorů.

Vyvíjí pravidelnou koncertní činnost v České republice, v Evropě a rovněž v USA. V červenci 2002 zahajovala mezinárodní festival Varhanní léto v Obecním domě v Praze, z dalších významnějších akcí je to varhanní festival v Zugu ve Švýcarsku a koncertní turné v USA v létě 2001 (Cleveland, Ohio, St. Paul, Minnesota, Mankato, New Ulm). Mimo recitálů vystupuje také jako sólistka s různými orchestry, jako je např. Jihočeská komorní filharmonie, Talichův komorní orchestr nebo Illinois Wesleyan Civic Orchestra. V roce 1998 natočila v rámci Festivalu L. Janáčka CD se soudobou varhanní hudbou. Pro Český rozhlas natočila několik snímků soudobé hudby a také skladby barokních autorů pro cyklus historických varhan.

LUKÁŠ VALÁŠEK (*1972) studoval na Konzervatoři v Praze u profesora Jiřího Ziky a na Akademii múzických umění v Praze u profesora Milana Škampy. V roce 1996 absolvoval stáž v Paříži na Conservatoire National Supérieur de Musique u profesora Pierre Henriho Xuéreba. Od roku 1997 je členem České filharmonie. Pravidelně sólově vystupuje a v letošním roce vydává sólové CD se zahraniční soudobou hudbou.

na začátek stránky


Hotel Hejtmanský dvůr 4.—9. dubna

Dny německé kuchyně

Hotel Hejtmanský dvůr vás zve na speciality německé kuchyně, které pro vás připravil šéfkuchař Martin Křesina se svým kolektivem. Každý den od 11 do 14 hodin na vás čeká speciální německé menu.

na začátek stránky


 

Na všechny akce Dnů německé kultury ve Slaném je vstupné volné, pokud není v textu uvedeno jinak. Informační brožuru s programem Dnů německé kultury ve Slaném obdržíte zdarma v Infocentru na Masarykově náměstí ve Slaném.

Brožura s programem Dnů německé kultury v PDF [ ikona PDF ]
Plakát na Dny německé kultury v PDF [ ikona PDF ]

Stáhněte si Adobe Reader